Jaké jsou rozdíly mezi přírodní a non-toxic kosmetikou, a co je to greenwashing?

V dnešní době roste zájem o zdravější životní styl a šetrnější přístup k životnímu prostředí, a s tím i poptávka po alternativách ke konvenční kosmetice. Na pultech obchodů se stále častěji objevují produkty označené jako přírodní, bio, eco-friendly, nebo non-toxic. Ale co tyto pojmy skutečně znamenají? A nejde náhodou jen o marketingové triky? Pojďme si ujasnit rozdíl mezi přírodní a non-toxic kosmetikou, a podívat se na fenomén zvaný greenwashing, který s tím úzce souvisí.

Co je to greenwashing?

Greenwashing je marketingová strategie, při které firmy záměrně vytvářejí dojem, že jejich produkty nebo postupy jsou ekologické, přírodní či zdravotně nezávadné – ačkoliv tomu ve skutečnosti často není. V kosmetickém průmyslu se tento jev vyskytuje velmi často, zejména v souvislosti s rostoucím zájmem o zdravější a šetrnější alternativy. Vzhledem k tomu, že pojmy jako "přírodní" nebo "non-toxic" nejsou právně ukotvené, mohou výrobci libovolně používat označení, která ve spotřebiteli evokují bezpečnost a ohleduplnost k přírodě, i když složení produktů tomu ani zdaleka neodpovídá.

Typickým příkladem greenwashingu je obalový design produktů s listy, květy nebo zemitými barvami, sliby o hypoalergenních účincích nebo slogany jako "bez chemie", které ve spotřebiteli vyvolávají dojem bezpečného a čistého produktu. Ve skutečnosti však takové výrobky často obsahují syntetické parfemace, konzervanty nebo jiné složky, které by v opravdu přírodní kosmetice neměly co dělat. Právě proto vznikly nezávislé certifikace, které spotřebitelům pomáhají orientovat se a vyhnout se zavádějícím tvrzením, protože bez odborných znalostí a času na detailní čtení složení je greenwashing snadno přehlédnutelný. 

Certifikace přírodní kosmetiky

Certifikace přírodní kosmetiky představují důležité vodítko pro spotřebitele, kteří chtějí mít jistotu, že produkt odpovídá určitým standardům kvality, bezpečnosti a etiky. Na rozdíl od vágních marketingových označení typu "přírodní" nebo "bez chemie", které může použít prakticky kdokoli, podléhají certifikované produkty důkladnému posuzování. Nejde přitom jen o složení – důraz se klade i na původ surovin, ekologický způsob výroby, šetrné zpracování ingrediencí nebo zásady udržitelnosti.

Mezi běžné požadavky certifikací patří zákaz syntetických parfemací, barviv a konzervantů, využití surovin z kontrolovaného ekologického zemědělství, nebo záruka, že produkty nebyly testovány na zvířatech. Některé certifikační systémy (např. COSMOS nebo NATRUE) se navíc věnují i širším environmentálním a etickým otázkám, například ochraně deštných pralesů, podpoře fair trade principů nebo kontrole biologické rozložitelnosti obalů. 

K nejznámějším certifikátům patří například Ecocert, COSMOS Organic, NATRUE a USDA Organic. Každý z nich má své specifické standardy, ale všechny slouží k ochraně spotřebitele před greenwashingem a k posílení důvěry v kosmetiku, která se skutečně snaží být šetrná nejen k naší pokožce, ale i k planetě. 

Druhy a označení kosmetiky

Přírodní:

Doposud neexistuje legislativní stanovení, jaké procento složení lze považovat za přírodní, ani zda v něm mohou koexistovat syntetické prvky. Většina značek, které se označují za přírodní, tak činí, protože obsahují primárně složky z přírody (např. extrakty, esenciální oleje). Neexistuje však žádné striktní pravidlo, které by tyto produkty upravovalo. Pojem "přírodní kosmetika" je tedy velmi nejednoznačný.

Některé certifikační společnosti stanovují specifické standardy, včetně minimálního procenta přírodních derivátů a maximálního procenta syntetických složek. Tyto standardy však nejsou součástí žádného zákona ani nařízení; jsou definovány soukromými společnostmi. Tyto společnosti vytvářejí soukromé standardy, které pak dodržují účastníci trhu, kteří chtějí své produkty odpovídajícím způsobem označovat. Společnosti jsou auditovány, aby se zajistil soulad s certifikací.

Eco-friendly, organická a bio:

Všechny tři termíny – eko, organická a bio kosmetika – označují stejnou kategorii. Preferovaný termín se však v jednotlivých zemích liší. Stejně jako u přírodní kosmetiky mohou produkty splňovat specifické normy a získat certifikaci. V tomto případě jsou požadavky na certifikaci mnohem přísnější, s vyššími standardy a důraznějšími tvrzeními. Certifikační orgány mohou také zajistit biologickou nebo recyklovatelnou povahu obalu, jakož i absenci GMO, parabenů, fenoxyethanolu nebo některých petrochemických či syntetických složek.

Je však důležité si uvědomit, že produkt může být ekologický, organický nebo bio, aniž by měl jakoukoli certifikaci. Určit to s jistotou přečtením složení na etiketě může být složité, pokud nejste v oboru profesionálem. 

Veganská a vegetariánská:

Veganská kosmetika neobsahuje složky živočišného původu ani produkty z nich získané, jako je mléko, med nebo šnečí sliz. Skutečnost, že je produkt veganský, však neznamená, že ani složky, ani konečný produkt nebyly testovány na zvířatech. Nicméně podle evropské legislativy (Evropské nařízení 1223/2009), testování kosmetických produktů na zvířatech je v Evropě zakázáno, bez ohledu na to, zda jsou veganské či nikoli.

V běžném žargonu se definice vegetariánské kosmetiky často zaměňuje s veganskou kosmetikou, ale rozdíl je podstatný. Vegetariánská kosmetika označuje produkty, které neobsahují živočišné složky, ale mohou obsahovat složky živočišného původu, jako je med nebo mléko. Naopak veganská kosmetika, jak bylo zmíněno v předchozím odstavci, vylučuje jakékoli deriváty související se světem zvířat. Například kosmetika obsahující derivát medu nebo včelího vosku získaného s pomocí včel, by byla vegetariánskou kosmetikou, ale nikoli veganskou.

Cruelty Free:

Na mnoha obalech jste možná viděli specifické symboly, například králíčka (symbol Leaping Bunny Cruelty-Free International). Je uznávaný po celém světě a znamená, že ani produkt, ani jeho složky nebyly testovány na zvířatech. Je však důležité si uvědomit, že v Evropě nesmí být podle nařízení o kosmetických přípravcích testováno na zvířatech pro kosmetické účely, bez ohledu na to, zda má produkt tuto certifikaci. To je důležité si pamatovat, zejména při nákupu ze zahraničí. Na evropském trhu by symboly nebo jakékoli označení "netestováno na zvířatech" pouze opakovaly stávající právní požadavek.

Non-toxic kosmetika

Rozdíl mezi certifikovanou přírodní kosmetikou a non-toxic kosmetikou bývá na první pohled nenápadný, ale při hlubším pohledu vychází najevo, že se jedná o dvě různě zaměřené filozofie vývoje a posuzování kosmetických produktů.

Certifikovaná přírodní kosmetika se řídí formálními pravidly stanovenými certifikačními autoritami, jako jsou Ecocert, COSMOS nebo NATRUE. Tyto standardy se zaměřují především na původ surovin, způsob výroby, a celkovou udržitelnost. Pokud tedy produkt splní stanovené podmínky, obdrží certifikát, který deklaruje jeho přírodní status. To však automaticky neznamená, že je i netoxický nebo vhodný pro citlivou pleť.

Na druhé straně non-toxic kosmetika se dívá na složení optikou potenciální toxicity a snášenlivosti jednotlivých složek – bez ohledu na to, zda jsou přírodního nebo syntetického původu. Cílem je minimalizovat riziko podráždění, alergických reakcí nebo dlouhodobého hromadění rizikových látek v organismu. Zatímco certifikovaná kosmetika může povolit určitou složku v nízké koncentraci (např. benzylalkohol jako konzervant), non-toxic přístup může tuto složku zcela vyloučit kvůli jejímu potenciálu způsobit dermatitidu nebo alergii, zejména u citlivých jedinců, dětí nebo lidí s kožními onemocněními.

Důležitý rozdíl spočívá také v metodice hodnocení. Certifikace přírodní kosmetiky vychází z technických a právních předpisů, zatímco non-toxic přístup často čerpá z nezávislých vědeckých studií, spotřebitelských databází, poznatků z dermatologie a alergologie nebo z praxe odborníků na aromaterapii. Například esenciální oleje, které jsou 100% přírodní, ale mají vysoký iritační potenciál, mohou být z pohledu non-toxic nevhodné pro dětskou nebo citlivou pokožku, ačkoliv v přírodní certifikaci povolené jsou.

Non-toxic = přírodní

Přírodní ≠ non-toxic

Zásadním bodem je, že non-toxic kosmetika nemá právně závaznou definici ani oficiální certifikační značku – její hodnocení je tedy více individuální a často vychází z komunitních nebo odborných doporučení. To přináší větší svobodu, ale i riziko nejasností a subjektivity.

Kontrola složení

Kontrola složení kosmetických produktů je klíčovým krokem pro každého, kdo se chce vymanit z vlivu marketingových sloganů a rozhodovat se na základě skutečných informací. Vzhledem k tomu, že složení (INCI) bývá pro běžného spotřebitele často nesrozumitelné a schované drobným písmem na obalu, je užitečné mít po ruce nástroje, které složky jednoduše vysvětlí a vyhodnotí jejich bezpečnost.

Jednou z nejznámějších mezinárodních databází je EWG Skin Deep, kterou provozuje americká nezisková organizace Environmental Working Group. Tato databáze hodnotí tisíce kosmetických složek podle potenciálních rizik (dráždivost, toxicita, karcinogenita apod.) na škále 1–10, kde 1 znamená nejnižší riziko. Je výborným nástrojem zejména pro orientaci v syntetických složkách nebo kontroverzních konzervantech.

Dalším oblíbeným nástrojem k prověření složení kosmetiky je Ecogolik, který umožňuje nahrát celé složení produktu a vyhodnotí všechny jeho známé složky.

Pro spotřebitele v Česku a na Slovensku je dostupná a srozumitelná kniha Tajemství kosmetiky od Víta Syrového, která přidává ke každé látce hodnocení 1-5 jako ve škole. Její výhodou je přehlednost a snadná orientace i pro laika. Českou online encyklopedií je BiOOO.cz, která ke každé složce přidává podrobný popis a hodnocení. Na e-shopu BiOOO však důrazně nedoporučujeme nakupovat produkty, jelikož firma čelí insolvenci.